studium Janova evangelia
Žijeme v době, kdy jsme pod tlakem informací. Aby si člověk něco v té bouři informací dobře zapamatoval, tak musí být daná informace potvrzena buď osobní zkušeností (emocí) nebo na ní člověk musí přijít sám. Na tomto základě je postaven i přístup ve studia Janova evangelia.
Cílem studia je společně hledat odpovědi na otázky, které jsou v nás a které jsme třeba nikdy nepoložili. Např. Proč žijeme? Kam směřujeme? Co má smysl? Není to one man show, není to přednáška, ani panel experta, ale společné úsilí hledání pravdy v Božím slově.
Skupinka studia Janova evangelia není ohraničená věkovou hranicí. Můžou jí dělat mladí i staří. Pro dobrou atmosféru ve skupince je lepší, aby se počet lidí ve skupince pohyboval od dvou do dvanácti. Mezi pravidla patří, že každá otázka i odpověď je brána vážně, mezi členy je úcta, na nikoho není vyvozován žádný nátlak a platí svoboda v rozhovorech.
Skupinka je náročná na přípravu. Je dobré, aby se vedoucí modlil za to, aby viděl, co lidé potřebuji. Za citlivost na to, které věci mají být otevřeny a které ne. Příprava vedoucího stojí na jeho osobním, hlubokém studium Písma. Je svědectvím o tom, co v dané lekci sám nalezl pro svůj život. Dát může jenom to, co sám přijal. V celé přípravě se používá induktivní přístup, tzn. Pozorování, Interpretace, Aplikace. Všechny věci, které během studia objeví, transformuje do otázek. Musí vybrat ty témata, které chce na skupince prezentovat a pak hledat otázky na to aby sdělil obsah. Např: Co vidíme? Co říká? Kdo? Komu? Kde? Kolik? Co je tím myšleno? Proč je to nebo ono? Co rozumíš pod tímto pojmem? Jaké jsou správné kroky k tomu, abychom mohli aplikovat ten text? Cílem je jednak pomoct pozorovat co nejvíc věcí z textu, které vedoucí sám nalezl a za druhé zjistit jaký je význam textu, který se na skupince četl.
Průběh skupinky stojí na jejím moudrém vedení. Lidé by měli mít pozitivní zkušenost s objevováním Písma a nacházením odpovědí. Je lepší číst jednu kapitolu na jedno setkání. Z celé kapitoly pak vybrat dvě nebo tři témata a těm se hlouběji věnovat. Setkání může začít tím, co členové skupinky našli. Co je zaujalo. Co jsou věci o kterých chtějí diskutovat. Je dobré nechat lidi spontánně reagovat a pak je vést kladenými otázkami. Na závěr tématu se pak shrne jednou větou, která může být i aplikací.
Se skupinkou induktivního studia Janova evangelia mám dobrou zkušenost. Když je moudře vedena a příprava pečlivě připravena, tak dává lidem možnost najít pravdivé odpovědi na jejich otázky o smyslu života, Ježíši Kristu a dalších tématech a to způsobem, který se zařezává hluboko do srdce. Skupinka je dobrým nástrojem pro každého křesťana, který chce dělat evangelizaci a přitom není profesionál. Vyžaduje však po něm osobní, hlubokou zkušenost s Písmem a jeho autentickou interpretací ve svém životě. Bez tohoto předpokladu se ze skupinky stane povrchní povídání u čaje (i to si však může Pán Bůh použít).
Jakub
