Koinonia

Maximální sex

pohled na lidskou sexualitu z Boží perspektivy

 
Motto: Lidé vymysleli zvláštní protimluv „volná láska“. Jenže v samotné podstatě lásky je vázat se. (G. K. Chesterton)

 
1. Jedinečnost lidské sexuality v kontextu živočišné říše.

Ze všech savců je žena jedinou samicí, které narostou prsa před prvním těhotenstvím, na rozdíl od většiny druhů je ochotná k páření kdykoli, ne pouze v určitou roční dobu, lidský druh je jeden z mála druhů schopných prožívat orgasmus a lidé pokračují v sexu na rozdíl od jiných druhů i poté, co zplodili děti (potomky).

  Člověk je jeden z mála živočišných druhů, který kopuluje tváří v tvář, a dotýká se celým tělem

Sexuální akt na rozdíl od zvířat u lidí potřebuje vzájemný souhlas

Na rozdíl od jiných živočišných druhů dávají lidé přednost soukromí

 PROČ???

 Protože kontext sexu, tak jak ho stvořil Bůh je VZTAH.

 Paradox: (Z filmu Čistá duše)

 Rozhor skvělého matematika a zároveň nekňuby s atraktivní ženou, který končí fackou.

„Poslyšte, nevím, jak bych to řekl, co mě vlastně nutí vás dostat do postele. Mohli bychom to tedy udělat, jako že jsem to řekl, a přejít k fázi, při níž si vyměníme tělní tekutiny?“

 
V čem vidíte absurditu uvedené nabídky? V čem se liší od toho, co vidíme v TV, v časopisech nebo jiných médiích?

2.   Původ slova sex

Slovo sex pochází z latinského slovesa, které znamená „odseknout nebo odtrhnout“. Jinými slovy sexuální podněty nás pohánějí, abychom navázali nebo nějak obnovili jednotu, které byla zpřetrhána.

Související oblast – dvojvrstevnost lidské bytosti (tělo a duch). „Dnes se často hovoří a píše o lidské sexualitě výlučně v biologických či psychologických kategoriích. To však velice zjednodušuje a ochuzuje lidskou pohlavnost, což vede nakonec k ospravedlňování krajního egoismu. Při takovém přístupu se stává uspokojení pudu nadřazenou věcí a druhý člověk je pak chápán jako předmět. Lidé, kteří se odborně zabývají lidskou sexualitou (např. psychologové a sexuologové), jsou nakaženi "redukovaným pohledem" (V. E. Frankl) na sexuální zkušenosti člověka a vidí v nich pouhý spletenec vzájemně působících potřeb, přání a slepých mechanismů. Duchovní pastýři, kteří se zabývají především duchovní rovinou člověka, mohou být naopak zasaženi podceňováním biologických a psychologických věcí, zapsaných v lidské přirozenosti. Pokaždé, když jde o člověka, je třeba pamatovat na jeho trojrozměrnost, v níž je to, co je psychofyzické, podřízeno duchu. (Josef Augustin, www.vira.cz)

Obnovení jednoty v kontextu sexuality znamená sjednocení se na dvou rovinách

Fyzické vyjádření toho, co se děje na rovině ducha

Sjednocení ducha a těla – návrat k celistvému (holistickému) pojetí člověka. Jinými slovy vyjádření toho, že člověk není JEN tělo nebo JEN duše.

Citát: „Každý muž, který klepe na dveře nevěstince hledá Boha.“ (G. K. Chesterton)

Jinak řečeno, i muž který chce sex za peníze (nebo žena, která za sex peníze bere), touží po něčem hlubším než po úlevě těla. Ono „hlubší“ je láska, přijetí a tedy sjednocení. Tímto se sex stává předobrazem spojení člověka a Boha.

 
Pokud mluvíme o maximálním sexu“, potom nemůžeme obejít tento aspekt – tedy sex v kontextu hlubokého vztahu, kdy se jedná o cosi mnohem víc, než biologické naplnění lidských potřeb.

3. Co je normální?

Jako křesťané jsme vystaveni velikému tlaku právě v oblasti sexu. Častá otázka zní, proč se sexem čekat až do manželství? Pokusím se předložit několik odpovědí s tím, že ne každá musí být zcela uspokojující. Všech třináct ale může vytvořit jistou mozaiku.

1. Sex jako akt tělesného spojení mezi mužem a ženou, stanovil až do manželství Bůh (ne církev). Starozákonní význam slova „smilnit“ znamená žít s někým mimo smlouvu, dále viz texty např. Řím. 7, 2 – 3, 1 Kor. 6, 18, 7, 8 – 9.
2. V Bibli je smlouva stvrzována krví. Určitým symbolem uzavření smlouvy mezi mužem a ženou je krev ženy, při prvním pohlavním spojení.
3. Věříme, že sex bez lásky je redukcí původního Božího záměru a degradováním lidství na úroveň zvířete. Problém v tom, že láska bez závazku je stejně absurdní jako sex bez lásky. Manželstvím na sebe člověk bere závazek, kterým druhému sděluje, že vztah s ním chce budovat i v dobrém i ve zlém. Věříme, že tento kontext je pro lidskou sexualitu mnohem lepší než pohled na sex jako na hru nebo jako na pouhé vyjádření vzájemné přitažlivosti.
4. Argument, že ani manželství není zárukou dobrého vztahu, je stejný jako argument, že ani pásy v autě nejsou stoprocentní jistotou, že se při bouračce nezabiji a proto se nebudu poutat. Pochopitelně žádný akt (včetně manželského) není magickým úkonem zajišťujícím recept na štěstí. Nicméně může být dobrým předpokladem – určitě lepším než heslo „nevaž se“ (jak se může láska nevázat???).
5. Věříme, že ovládání tužeb není ničím degradujícím. Otázka je spíše opačná – zda ten, kdo není schopen ovládat svůj chtíč, se bude schopen ovládat v manželství, kde jsou periody, kdy sex není možný.
6. Tím, že v chození nemám pohlavní styk, (pro některé možná paradoxně), projevuji tomu, s kým chodím, svoji lásku. Dávám mu totiž najevo, že chci dát  to nejhlubší, co mám,  až tomu, koho si vyberu na celý život. Pokud to nebudu já, je dobře, že spolu nebudeme mít sex.  
7. Jakkoli naše společnost křičí hesla o volné lásce, většina jak věřících tak nevěřících dívek by si přála, aby pro něj byla tou jedinou, první a poslední. Stejné si přejí kluci. Jinými slovy většina normálních žen a mužů nevidí jako největší výhru chodit s někým, kdo je „zkušený“ v tom smyslu, že před vztahem se mnou žil v promiskuitě a proto ovládá nejrůznější sexuální techniky.
8. Odmítáme jako pověru tvrzení, že je třeba si před manželstvím prozkoušet, zda si sedneme v posteli. Chození chápeme jako jedinečnou možnost sbližování se po duchovní a duševní stránce. Sex se potom stává určitým završením těchto dvou aspektů osobnosti. Pochopitelně nemusí hned od začátku manželství dojít k dokonalému souladu, nicméně právě proto, že spolu nežijeme na zkoušku a že se máme rádi se i nesoulad dá proměnit v soulad a radost a to mnohem spíš, než když po pár neúspěších to zkusím s jiným, jinou.
9. Věříme, že sexuálním spojením druhému dávám i kus své duše. Pochopitelně tomuto tvrzení se hrubě materialisticky orientovaná společnost může vysmát, nicméně smích není argument. Bible pro sexuální spojení muže a ženy má výraz stát se jedním tělem nebo poznat se. Obojí evokuje hluboké spojení na všech rovinách osobnosti. Toto hluboké vzájemné oddání se, jaksi nelze rozdávat kde komu nebo jen proto, že jsem se zamiloval.
10. Víme, že překonávat sexuální pud není snadné, že sexualita patří k nejsilnějším pudům v člověku. Nicméně argument „že je to silný“ není argumentem proč něco dělat nebo nedělat. Křesťanství není o následování svých instinktů, ale o dání instinktů do jistých hranic.
11. Vztahy založené především na sexu nemohou vydržet, protože když vyprchá tělesná přitažlivost, zmizí i láska.
12. Věrnost a sex v manželství je ochranou i před pohlavními chorobami. Tento argument ale většinou uznávají až ti, kdo nějakou pohlavní chorobou trpí. Argument, že kondom nás ochrání je absurdní. Zřejmě není příliš lidí, kteří by i s kondomem dobrovolně měli pohlavní styk s člověkem nakaženým např. nemocí AIDS.
13. Zkušenosti mnohých znovuzrozených křesťanů ukazují, že vydržet se sexem do manželství je možné (možné neznamená jednoduché). Jejich manželství potom nevypadají, že by nějak strádala..

Myšlenka na závěr: Vstupoval jsem do manželství a myslel sem si, že nás pohromadě udrží láska. Místo toho jsem pochopil, že bylo zapotřebí manželství, abych se naučil, co láska znamená (P. Yancey, Ohlasy z jiného světa)